Pochlubte se pejskem aneb výstavy (2)
Taková psí výstava je v podstatě hra, jejíž pravidla jsou dopředu pevně daná. Přesné znění pravidel najdeme ve výstavních řádech. Řeklo by se, že v hlavní roli jsou tu psi, ale houby, tomu nevěřte, psi by žádné výstavy nepořádali. Myslím, že každý pes je se svým vzhledem dočista spokojen. Aspoň jsem nikdy neviděla psa kroutit se před zrcadlem a vzdychat, že má krátký ocásek nebo stojící ouško. Jsou to lidé, kteří mají rádi žebříčky a porovnávání, kteří mají ducha soutěživého a taky marnivého. Proč lidé chodí na psí výstavy? Ty důvody jsou různorodé. Někdo štěně shání a proto si chce vybrat či prohlédnou budoucí rodiče, někdo sleduje kvalitu linií chovu, chovatelé chtějí, aby jejich pejsky a jejich potomky bylo co nejvíce vidět, další člověk má prostě jen radost ze svého krásného psa a chce ho ukázat světu. Výrobci a prodejci nejrůznějšího sortimentu pro psy od krmení přes kosmetiku až po hračky, tu mají vyjímečnou příležitost prezentovat své zboží před psomilným publikem. A všichni, kteří se účastní výstavy aktivně, chtějí přinejlepším vyhrát, nebo si aspoň odnést známku, která je pro další kariéru jejich psů důležitá.
Když se rozhodneme navštívit psí výstavu jen tak, psa ještě nemaje, je třeba předem vědět, která plemena si chceme prohlédnout, protože jich je tolik, že se musí rozdělovat do skupin* a výstavy pak často do dvou, ba i více dnů.
Pořadatelé si kupříkladu na plakátech uvedou jednoduše : sobota – psi pracovní, neděle – psi společenští. To asi proto, aby nás neznalé zmátli. Protože na výstavišti navzdory očekávání v sobotu nepotkáte boxera a v neděli třeba šeltii. Kupříkladu právě hovawart je sice oficiálně pes pracovní, ale FCI ho řadí do skupiny č. II a tak vystavujeme v neděli. Prostě finta Fň. A tak se podívejme raději dopředu do propozic, který den se vystavuje plemeno o které máme zájem, ať předejdeme zklamání. Na výstavu vyrazíme pokud možno na devátou ráno. Pokud berete s sebou psa, ať se vystavuje nebo ne, musí projít veterinární prohlídkou, která spočívá v ukázání očkovacího průkazu veterináři. A ten tam celé dopoledne stát nehodlá. Hned se vstupenkou si můžeme koupit katalog, ve kterém se dočteme, které plemeno se posuzuje ve kterém kruhu, najdeme zde jména rozhodčích a vystavovaných psů, jejich chovatelů i majitelů. Ten kdo vystavuje, katalog nekupuje, dostane ho zdarma (teda, on si ho zaplatí ve výstavní poplatku, ale nebuďme puntíčkáři). Nekupuje ani vstupenku, neb má v ruce tzv. vstupní list, který ho opravňuje k účasti.
Když už jsme uvnitř areálu, vyhledáme si kruh, ve kterém se bude vystavovat naše vytoužené plemeno. V jeho okolí už narazíme na větší koncentraci těchto psů, většina pánečků si chystá své zázemí. Někdo rozkládá křesílka, někdo slunečník, někdo staví dokonce stan. Někteří pejskové mají deku, jiní bivakují přímo v autě, další mají pohodlné cestovní boudy, či klece. Všechno se to češe, kartáčuje, někdo chvátá, protože bude na řadě dříve, někdo má času dost a tak se věnuje pokecu se známými. Na takové výstavě se totiž sjíždějí příznivci a chovatelé plemene ze všech koutů republiky. To jsou ty správné chvíle, kdy se prodiskutují kvality, či nekvality soupeřů . Tady se buduje většina kynologických kontaktů a přátelství, ba občas i nepřátelství.
Po příchodu rozhodčího už to jde pěkně jak na drátku. Aby rozhodčí jednotlivé psy rozlišil a přitom nevěděl o kterého psa se jmenovitě jedná, je každý handler (tím se stanete, když psa předvádíte) označen nalepením svého katalogového čísla. Stejná čísla jsou vypsána i na tabuli a asistenti k nim pak dopisují hodnocení. Nejprve se předvádějí psi, pak feny. To aby pejskové neprojevovali větší zájem o holky, než o předvedení svého exteriéru. Začíná se baby třídou, přes mladé, mezitřídu, třídu otevřenou, třídu pracovní, třídu šampiónů a nakonec i seniorů. Pejsci se takto dělí podle věku a úspěchů, tak aby všichni měli spravedlivé šance.
Vždy celá skupina nastoupí podle přidělených čísel a rozhodčí nechá psi nejprve proběhnout, aby získal přehled a pak bere jednoho psa po druhém a diktuje asistentům posudek. Některý rozhodčí promlouvá k obecenstvu, jiný k majiteli, další si posudek žbrblá pod vousy, takže vně kruhu neslyšíme zhola nic. Méně úspěšní páníčkové a paničky pak opouštějí kruh a výborní zůstávají, aby se rozhodlo o pořadí. To bývají dramatické chvíle. Přihlížející ani nedutají a drží svým favoritům palečky. A konečně je ortel vyřčen, fotoaparáty cvakají, lidé jásají, či žbrblají podle situace. Kdo byl posouzen, má padla, může se vrhnout na nakupování, či se věnovat společenským záležitostem, vítěz musí ještě čekat a být ve střehu, protože na konci výstavy se vítězové třídy utkají a pokud budou mít štěstí, možná i postoupí do boje o nejvyšší pozice, jako je Vítěz skupiny FCI, Nejkrásnější pes výstavy atp.
Jestli jste tedy povahově netrpěliví, kupte si raději psa, než fenu, budete při posuzování na řadě dříve!
Výstava tím ovšem nekončí, teprve odpoledne přijde na řadu největší „paráda“, soutěže o nejkrásnější psí pár, či skupinu, a nakonec i slavnostní část, kdy se rozdávají poháry a ceny. Bohužel většina účastníků tou dobou dávno prchá k domovu. Ne každý může být vítězem.
* Skupiny FCI:
http://pvsp.cz/pes/zobraz.php?typsekce=11&idsekce=15&idclanku=0&idpredka=0)